Ostatní

Meteority

Zde si dovolím představit svoji sbírku železných (Fe-Ni) meteoritů.

Sikhote-Alin, Rusko (177,7 g)

Meteority z lokality Sikhote-Alin (Sichote-Alin) - východní Rusko pocházejí z velkého bolidu ze dne 12. února 1947. Ten ve výšce 5,6 km nad zemí vybuchl a pod úhlem 41° dopadlo na zem přibližně 100.000 kg hmoty. Železo meteoritu Sikhote-Alin je chemicky klasifikováno do skupiny IIAB. Meteority ze Sikhote-Alin náleží k těm nejatraktivnějším vůbec.

Jednalo se o masívní dopad. Meteority dopadly do lesa neobydlené oblasti a vytvořily množství kráterů o průměru 6 - 26 m. Mnoho meteoritů se zaseklo do stromů.

Můj vzorek je exkluzivní kompletní meteorit (nejedná se o fragment nebo tzv. šrapner - úlomek rozbitý dopadem na zem) s původní černou krustou a regmaglypty vzniklé tavením při průletu atmosférou.

Campo del Cielo, Chaco, Argentina (210 g)

Meteority Campo del Cielo z provincie Chaco v severní Argentině patří sice mezi nejznámější a nejoblíbenější na světě, ale pořád ještě jsou předmětem intenzivního výzkumu. K dopadu došlo přibližně před 4.200 až 4.700 lety a vzhledem k počtu a neobvyklému rozložení kráterů došlo pravděpodobně k postupnému (liniovému) pádu meteoritů, respektive, že do zemské atmosféry postupně vstoupila skupina meteorů. Dopadlo více než 100 tun a klasifikace meteorického železa je IAB.

Drobné úlomky se v současné době s oblibou používají jako šperkařský "kámen".

Můj vzorek je muzeální kvality, je kompletní s patrným směrem letu. Část krusty byla odstraněna přirozenou korozí a celý vzorek je očištěný a impregnovaný předchozím sběratelem z USA.

Las Palmas, Paraguay (217 g)

Nové meteority byly nalezeny asi 200 kilometrů východně od Campo del Cielo. Nasbírány byly v suché oblasti na lokalitě o velikosti pouhého jednoho hektaru. Původně byly považovány za součást pádového pole Campo del Cielo, ale lokalita se nachází mimo hlavní osu. Rovněž také odlišné tvary a povrch meteoritů naznačuje, že se jedná o nové meteority. Žádné další informace nejsou dosud k dispozici. Předpokládá se množství pod 1000 kg a typ železa nyní určuje dr. T. Bunch z Arizony.

Můj vzorek má unikátní tvar a nádherně zachovalé regmaglypty. Na  povrchu je ponechána nálezová patina. Vzorek mám od Boba Cucchiary z USA, který vlastní většinu nalezených meteoritů Las Palmas.

Mundrabilla, Austrálie (131 g)

Meteority z Mundrabilla z Nullabor Plain v Západní Austrálii (West Australia) - geograficky spíše v jihozápadní části kontinentu - dopadly před milióny lety. Nalezeny byly poprvé v roce 1911, následně v roce 1966 a poslední masa v roce 1979. Dopadem vytvořily dva mělké krátery, často se nacházejí na povrchu nebo jen napůl vnořené do půdy. Předpokládá se také, že k dopadu došlo při relativně nízké rychlosti a ve vysokém úhlu. Dopadlo odhadem okolo 20 tun, chemická klasifikace je IIICD-AN, přičemž se jedná o tzv. anomální železo s přítomností troilitu.

Můj vzorek je exkluzivně tvarovaný (právě kvůli vysokému obsahu troilitu dochází ke vzniku výčnělků) kompletní meteorit, na kterém je ponechaná původní tzv. pouštní patina. Jejím odstraněním by se vzorek znehodnotil. Meteorit pochází od sběratele z Austrálie.

Canyon Diablo, Arizona - USA (142 g)

Před asi 40.000 lety dopadl na území Spojených států asteroid a vytvořil známý a velmi populární Meteor Crater v Arizoně, který má 1.200 m v průměru, je hluboký 170 m a s výškou ráfku nad okolním povrchem 50 m. Než byl vznik kráteru objasněn, způsobil bouřlivé debaty geologů a stojí tak za to si o něm vyhledat informace na internetu. V těžko přístupném kráteru, jeho stěnách a zejména v jeho širokém okolí a v prostoru Canyon Diablo, se nacházejí fragmenty meteoritů z cca 30 tunového bolidu. Chemická klasifikace je IAB-MG.

Zajímavostí je, že železo těchto meteoritů bylo použito k prvnímu určení stáří Země.

Můj vzorek má zajímavý tvar (mírně do spirály při bočním pohledu) a pochází od sběratelky z USA. Vzorek je naipregnovaný proti korozi.

 Nan Dan (Nantan), Guanxi, Čína (168 g)

Nantan meteority jsou velmi zajímavé svým složením i historií. Dopadly v roce 1516 v provincii Guanxi a tehdejší obyvatelstvo tento úkaz považovalo za posvátného nebeského draka a meteority zůstaly bez dalšího povšimnutí. Až v roce 1958 komunistická vláda vyzvala k budovatelskému úsilí a hledání železné rudy pro výrobu oceli. Rolníci z Nantanu začali meteority sbírat a pokoušeli se je neúspěšně tavit. Neúspěch nahlásili vládě a ta vyslala inženýry a vědce, kteří v nich poznali meteority z 500 let starého pádu. Celková hmotnost nasbíraných meteoritů se odhaduje na 9.500 kg a patří ke skupině IIICD (siderolit).

Nantanské meteority extrémně oxidují a následně zvětrávají a rozpadají se. Vzhledem k tomu, že naprostá většina nabízených nantanských meteoritů je podvrh a jsou to ve skutečnosti obyčejné hematitové valouny z Mekongu, vlastním vzorek, který je silně očištěný až na tzv. jádro (core) anebo krystal. Vynikne tak nápadná a nezaměnitelná vnitřní struktura meteoritu.

Gibeon, Namíbie (183,3 g)

Jedna z dalších oblastí prehistorického dopadu velkého železného bolidu je poblíž města Gibeon v Namíbii a meteority jsou až dosud nalézány v pádovém poli o rozloze 320 krát 120 km. Jedná se o nejrozlehlejší známé dopadiště na světě. Kovové fragmenty zde nalézali již původní domorodci Namaqua a vyráběli si z nich hroty šípů a jiné předměty. Pro "vědu" je v roce 1836 objevil anglický kapitán J.E. Alexander, který některé vzorky shromážděné z okolí Great Fish River nechal poslat do Londýna. Zde je John Herschel analyzoval a poprvé v historii potvrdil mimozemský druh materiálu. Železo patří do chemické skupiny IVA a odhadované množství dopadu je 26.000 kg (26 MT).

Vzorek má hezky zachovalé semi-regmaglypty a má pro jeho velikost víceméně charakteristický tvar (nalézány byly v převážné míře jen velké kusy - nejpravděpodobnější je, že malé byly vysbírány a zpracovány domorodci - malé exemláře jsou nyní nacházeny jen s pomocí detektorů kovů). Pochází od sběratele z USA a je naipregnovaný. V současnosti v Namíbii platí zákon zakazující vývoz meteoritů a tak budou Gibeon meteority stále méně (i cenově) dostupné.

Gebel Kamil, Egypt (161,2 g) 

Raritou současnosti se staly meteority z nově objeveného meteorického kráteru nalezeného na jihu Egypta, ve východní části pouště Uweinat (2 km od hranice se Súdanem). Tento malý kráter o průměru 45 m objevil nejdříve při náhodném prohlížení Google Earth V. De Michele a následná egyptsko-italská geofyzikální expedice 19. února 2009 již skutečně spatřila výjimečně zachovalý kráter a v jeho okolí množství kousků meteoritů. Z předpokládaného dopadu cca 1600 kg bylo nalezeno a pak v únoru 2010 sebráno celkem 800 kg šrapnelů a jeden 83 kg velký meteorit s regmaglypty. Z tohoto je zřejmé, že došlo k dopadu velkého meteoritu, od kterého se následně odtříštilo tisíce šrapnelů. Železo je ataxit s obsahem niklu.

Získaný vzorek je bezchybný šrapnel, s ostrými hranami a je přehnutý do tvaru pokrouceného "v". Povrch je pokrytý pouštním lakem, který dává vzorku unikátní hnědou barvu a lesklý vzhled. Vzorky sebrané na povrchu pouště v této kvalitě již nebudou k dispozici, protože jsou vysbírané. Meteorit pochází ze sbírky Michaela Cottinghama.   

Odessa, Texas, USA (180,4 g)

Meteority Odessa se nacházejí většinou v podobě fragmentů severně a severozápadně a vzácně i jižně v okolí hlavního meteorického kráteru. Ten vznikl spolu s několika dalšími menšími po prehistorickém dopadu tisíců oktahedritů. Největší nalezený má hmotnost 135 kg. Kráter pak má 168 m v průměru a stáří se odhaduje na zhruba 63.500 let (pleistocen anebo mladší). Kráter byl původně až 30 metrů hluboký, ale vzhledem k následnému zasypání je  v současné době v nejnižším bodě pouhých 5 metrů hluboký. Klasifikace železa je IA a nalezeno bylo více než 1600 kg.

Můj vzorek je úlomkem šrapnelu anebo kompletního jedince, odlomený vlivem koroze a má pěknou patinu. Pochází od sběratele z Rakouska.

Toluca, Xiquipilco, Mexico (175 g)

Meteority byly v údolí Toluca v západním Mexiku nalezeny už v roce 1776. Zajímavé je, že stejně jako meteority Gibeon byly domorodými obyvateli po staletí používány k výrobě železných nástrojů. Meteority Toluca lze jen velmi obtížně získat. Klasifikace železa je IAB a nalezeno bylo asi 3000 kg.

Můj vzorek je kompletní nádherný vzorek s dochovanými zbytky regmaglyptů na jedné straně. Je naimpregnovaný. Pochází od sběratele z Rakouska.

Uruacu, Goias, Brazílie (169 g)

Jedná se o vzácné brazilské meteority, které jsou jen občas k dispozici k prodeji. Nalezeny byly poprvé v roce 1992 na pozemcích jedné farmy pana Wilsona Rezende ve státě Goias. Nalezeny byly postupně čtyři masy o celkové hmotnosti 72 kg (předpokládá se ale více než 1500 kg materiálu, nicméně další se nedaří nalézt). Jsou to tzv. "zemní meteority", které často mají silnou oranžovohnědou krustu rezu. Chemická klasifikace je IAB a složení je totožné s Campo del Cielo.

Můj vzorek je pěkný kompletní a pevný. Je profesionálně očištěný. Tvar meteoritu je nápadně zploštělý. Pochází od Roberta Cucchiary z USA.